Jazyk, kterým mluví příroda i nenáviděný předmět

Už od malička mě fascinovala čísla. Měl jsem vášeň pro matematiku a všechno, co s ní souvisí. Když jsem se naučil číst, přihlásil jsem se do knihovny a přečetl snad všechny knihy o vesmíru, které tam v té době byly.

Nikdy mě nepřestávalo udivovat, že všechno na světě – od nepředstavitelně malých subatomárních částic až po nepředstavitelně velké kupy galaxií – se řídí zákony, které se dají přesně matematicky popsat. Zkrátka jak řekl Galileo Galilei: „Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“

Kam se vytratilo dobrodružství?

Matematika mě prostě už od dětství bavila, protože jsem v ní viděl jeden z klíčů k poznání, jak funguje příroda či vesmír. Jenže…

Na základní škole jsem zároveň zažil zklamání – z mého pohledu se matematika vyučovala způsobem, který je nudný a odtržený od dobrodružství poznávání světa, které mě tolik přitahovalo. Způsobem, který většinu lidí spíše otráví a matematika se tak pro ně stane nezáživným předmětem a protivnou překážkou.

Kluk s podivnými zájmy… nebo silná stránka?

Navíc, protože mě matematika bavila a většinu spolužáků ne, tak jsem byl z jejich pohledu divný a stal se ze mě outsider. Mezi své vrstevníky jsem nezapadal a dávali mi to najevo různými posměšky a narážkami.

Snažil jsem se za každou cenu přizpůsobit ostatním, abych zapadal „do party“, ale příliš se mi to nedařilo, a tak jsem se sám začal cítit divný a nenormální a myslel jsem si, že se mnou asi není něco v pořádku. V té době jsem si samozřejmě neuvědomoval, že můj zájem o matematiku je můj vrozený talent a silná stránka, a nikoli úchylka :) A už vůbec jsem netušil, jak bych ji mohl využít.

Sebepoznání

Vystudoval jsem střední školu, po níž následovalo dlouhé životní období, kdy jsem vystřídal řadu různých zaměstnání. Pracoval jsem například jako lektor počítačových kurzů nebo v jedné malé počítačové firmě na pozici projektového manažera, kde jednou z mých pracovních povinností bylo zaučování pracovníků v oblasti produkčního skenování. A tehdy jsem si uvědomil, že učení a předávání vědomostí či dovedností druhým lidem mě naplňuje a baví. Byl jsem v těchto chvílích spokojený, nadšený a ve stavu, kterému se říká flow.

Také jsem se rozhodl dodělat si vysokou školu v oblasti aplikované informatiky. Tam jsem si zase uvědomil, že matematika je klíčem, který usnadňuje všechny další předměty, pokud studujete technický obor.

Zrození nové cesty

A tak jsem začal přemýšlet, jak propojit moji zálibu v matematice s vášní učit druhé lidi.

Rozhodl jsem se, že se stanu lektorem matematiky. Toužil jsem pomáhat lidem, kterým se zdá matematika těžká, aby mohli jít v životě za svými vlastními cíli a sny, podobně jako já jsem chtěl následovat ty moje. Začal jsem matematiku nejdřív při zaměstnání doučovat a později jsem se stal lektorem matematiky na volné noze.

Školní systém jako zabiják talentů?

Poznal jsem spoustu lidí, kteří s matematikou zápasí, trápí je, mají pocit, že nemají technické myšlení nebo štěstí na učitele a doučovatele. A také jsem opakovaně zažíval, že mladí lidé mají úžasné talenty na různé věci. Mají své touhy, přání a sny, kterých by chtěli v životě dosáhnout, ale často mají pocit, že nemůžou, protože jejich neúspěchy v matematice jim k tomu zavírají dveře. Pak není divu, že některým matematika způsobuje trauma, ranní nevolnosti nebo ji dokonce z duše nenávidí.

Kromě toho jsem poznal, že pokud některým lidem matematika nejde, velice často mají o to silnější talent na něco jiného. Jenže k čemu jim tento talent bude, když kvůli matematice nedodělají školu?

Pestrost různorodých nadání a moudrost přírody

Učil jsem například studentku, která měla ráda zvířata a chtěla se stát veterinářkou. Kluka, který miloval motokros, a proto studoval strojírenskou průmyslovku. Dívku, která uměla krásně malovat a dělat grafiku na počítači… Zkrátka studentky a studenty, kteří měli talenty na úžasné věci, a přesto s matematikou zápasili. A přijde mi škoda, kdyby kvůli matematice nemohli uplatnit svůj potenciál.

Z mého pohledu neexistuje žádný důvod, proč by matematika měla bavit všechny a jít každému. Věřím v moudrost přírody, která nás lidi obdarovala velmi různorodými talenty a zájmy, abychom se vzájemně doplňovali, a proto si myslím, že matematika by neměla nikomu primárně bránit v cestě k tomu, aby mohl svůj jedinečný talent rozvíjet a dělat to, co ho doopravdy baví.

Mé poslání

A to je hlavní důvod, proč lidem pomáhám, aby pro ně matematika nebyla taková překážka. Aby úspěšně dokončili studium, ušetřili si svůj čas, dostali se na školu, na kterou se dostat chtějí nebo mohli dělat takovou práci, kterou dělat chtějí. Zkrátka aby mohli svobodně jít za svými vlastními životními cíli a sny.

Léta jsem hledal strategie a metody, jak učit matematiku názorně a lidsky, a ne tím suchopárným odborným jazykem, jakým je předkládána v učebnicích, protože z mého pohledu coby lektora není uměním matematiku ovládat a napsat o ní odbornou knihu – skutečným uměním je dokázat ji srozumitelně a jasně vysvětlit druhým lidem. (Ale to se týká jen učitelů a lektorů, například u vědeckého pracovníka to může být přesně opačně.)

A to je důvod, proč jsem založil tyto webové stránky a tvořím výukové online kurzy. Chci pomocí moderních technologií předávat svoje dovednosti, které jsem budoval dlouhá léta, aby z nich mělo užitek co nejvíce lidí a abyste vy nebo vaše děti úspěšně dokončili studium, kde matematika nebude nepřekonatelná překážka.

Přeji vám (nebo pokud jste rodič, tak vašim dětem) mnoho studijních úspěchů!

Dušan Kovářík